Svaz vykonává rybářské právo, zajišťuje chov, ochranu a lov ryb, ochranu životního prostředí, rozvíjí a popularizuje rybářský sport.

Kontaktní údaje:

Adresa: Nad olšinami 282/31, 100 00  Praha-Vinohrady

Telefon: +420 274 811 751

http://www.rybsvaz.cz                                                  E-mail: rada@rybsvaz.cz

   Odbor mládeže Rady ČRS pořádá v termínu 31.7. – 13. 8. 2016 letní tábor rybářské mládeže. Uskuteční se v objektu ZO OS KOVO – Buzuluk Komárov ve Smetanově Lhotě (tento objekt využíváme již po několikáté). Letní tábor je zaměřen především  na zdokonalování naší mládeže v rybářských znalostech a na přípravu dětí na soutěže ve sportovním rybolovu.  Děti si v průběhu tábora mohou vyzkoušet rybolovnou techniku (házení na terče a do dálky muškou i zátěží) nebo lov ryb udicí, který bude zaměřen na všechny povolené způsoby lovu ryb (na plavanou, umělou mušku a na položenou) dle zvoleného úseku řeky. Na děti budou dohlížet zkušení vedoucí znalí jak v oboru rybolovné techniky, tak i v lovu ryb udicí. Každý den je pro děti připraven pestrý program (soutěže, turnaje, závody, besedy, výlet atd.). Pokud bude zájem a podmínky k rybolovu, pojedou si děti zachytat i na údolní nádrž Orlík - Štědronín.

   Tábor se nachází v samostatném areálu. Obtéká ho řeka Lomnice s velice pestrým charakterem toku, jejíž šířka je mimo tábor až 20 m. Nad jezem je hluboká asi 1,5 m. Řeku Lomnici vytváří voda vytékající z rybniční soustavy v okolí města Blatná.
   V areálu jsou k dispozici 3 - 6ti lůžkové chatky,  jídelna, klubovna, sprchy, WC atd. Pro sportovní vyžití je zde bazén, hřiště, pingpongový stůl a jiné.
Vzhledem ke specializaci tábora je důležité, aby děti sebou měly základní rybářské vybavení a především členskou legitimaci a rybářský lístek. Povolenku pro všechny děti, po dobu tábora zajistí pořadatel LTM.
Tábora se mohou zúčastnit děti od 8 do 17-ti let a hlásit se mohou pouze přes své územní svazy ČRS.

Cena LTM je 4 600,- Kč

Přihlášku zašlete na adresu příslušného územního svazu, pod který spadáte (kontakty uvedeny níže). Po převzetí a potvrzení přihlášky Vám územní svaz ČRS zašle údaje potřebné k platbě účastnického poplatku.

   O víkendu proběhl XV. Republikový sněm Českého rybářského svazu, který se konal v Průhonicích. Na něm se staronovým předsedou ČRS stal JUDr. Alexandr Šíma. Rovněž byly vyhlášeny republiková Rada ČRS na následující volební období, tu tvoří předsedové všech územních svazů a zvolení zástupci po jednom ze všech územních svazů a republiková dozorčí rada, v které je z každého územního svazu jeden zástupce.
   Kromě volby předsedy se schvalovaly i stanovy svazu, jež se musely uvést v soulad s novým občanským zákoníkem.
Nejzásadnější novinou pro členy svazu je to, že na návrh středočeských rybářů bylo schváleno posunutí platby členských příspěvků. To znamená, že od 1. 1. 2015 bude povinnost uhradit členské příspěvky do konce dubna.    Doposud tak rybáři museli učinit do konce února.Středočeši vystoupili ještě s jednou změnou a tou byl návrh na zrušení možnosti naturálního plnění v kárném řízení. Podle nich současná praxe nemá logiku, hříšník se totiž při zadržené povolence může „vykoupit“ naturálním plněním u domovské organizace, což znamená, že z toho profitují mateřské organizace, na úkor uživatelů revírů, kde jsou přestupky spáchány. Navíc veškeré náklady na sepsání přestupku a odeslání zadržené povolenky jdou na vrub organizace, kde byla škoda způsobena.
   Středočeští rybáři požadovali právě u závažných případů, kdy je zadržena povolenka, naturální plnění úplně zrušit s tím, že by následoval adekvátní trest v podobě zákazu činnosti. Tento návrh však neprošel, ale bude částečně řešený v jednacím řádu, v němž by měla být sjednocena sazba trestů v rámci celého svazu.

Zdroj RT 42/3

Od ledna 2014 vstupuje v platnost nový zákon, který řeší i přikrmování ryb

   Ústí nad Labem – Dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti zákon č. 275/2013, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   Nový zákon řeší přikrmování ryb, kde se praví, že přikrmování krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a nedošlo tak ke zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na vodárenských nádržích.
Za splnění podmínek uvedených ve větě první a druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou podle zákona o rybářství.

   Pokud povolení k nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů stanovuje podmínky pro krmení, nebo přikrmování ryb, nebo jsou tyto podmínky stanoveny výjimkou z použití závadných látek, rozhodnutí se v těchto částech nemusí pro při krmování ryb použít a lze postupovat podle § 39 odst. 13 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Metodický pokyn k žádosti o výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona 254/2001 Sb., pro použití závadných látek ke krmení ryb (§39 odst. 7 písm. b) vodního zákona  a k úpravě povrchových vod na nádržích  určených pro chov ryb.
   K udělování této výjimky jsou kompetentním vodoprávním úřadem podle § 107 písm. t) vodního zákona krajské úřady. Podkladem pro tuto žádost je platné Povolení k nakládání s vodami, je-li jako účel uveden polointenzifikační chov ryb, což se týká rybníků ČRS.
V žádosti na konkrétní rybník musí být uveden: druh rybí obsádky, její počet, množství a doba aplikace jednotlivých dávek krmiv a hnojiv, jejich druh a způsob kontroly, kontroly dávek a způsob kontroly kvality vody v rybníce.
Výjimku pro aplikaci chemických preparátů do vodního prostředí (algicidy, herbicidy, insekticidy) povoluje vodoprávní úřad, v ojedinělých případech na základě samostatné žádosti.

   Způsob rozmnožování úhořů byl pro lidstvo po staletí záhadou. Největší posun v tomto směru nastal na konci 19. a v první polovině 20. století, kdy byly objeveny jeho larvy a místo třecího aktu v Sargasovém moři. Dodnes však není biologie úhoře známa v potřebné úplnosti. 

   Lidská činnost způsobila, že počty úhořů v evropských řekách značně poklesly. Mohou za to stavby nepřekonatelných překážek v tocích, znečištění, rozšíření nepůvodních onemocnění a také nadměrný rybolov, neboť maso úhoře je velice chutné a v řadě přímořských zemí je součástí tradiční kuchyně. Z tohoto důvodu usilují odborníci o jeho ochranu a umělé rozmnožování. Na Červený seznam IUCN byl zařazen v roce 2008 do skupiny kriticky ohrožený.  V Česku je řazen v Červeném seznamu do skupiny téměř ohrožený.

Konec citace ze stránek WIKIPEDIE

   Čeští rybáři se dlouhodobě snaží o zvýšení populace úhořů v našich vodách a proto již každoročně dochází k vysazování do předem vytipovaných oblastí vod, na kterých rybáři hospodaří a pro letošní rok tomu není jinak. 

Dne 2. května 2013 dorazil letecky vzácný náklad Úhořího monté na letiště Vodochody až z Anglie, kde si pracovníci ČRS  po důkladné kontrole náklad převzali.

   Z letiště byl náklad transportován dle rozdělovníku - viz foto na snímku do míst, kde monté bude vysazeno.

Popřejme jim hodně štěstí v našich vodách a dlouhý život. 

Více fotografií naleznete ve fotogalerii ZDE.

   Dne 5. 4. 2012 bylo do rybářských revírů ve Středočeském kraji vysazeno úhoří monté.

   S klesajícími stavy úhořů ( přehrady na tocích, kormoráni, …) stoupala na trhu cena monté ( malých úhoříků), kteří se po vykulení v oblasti Bermudského trojúhelníku dostávají s Golfským proudem k pobřeží západní Evropy a odtud do Evropských řek, klesalo i množství vysazených úhořů v našich vodách. Díky příspěvku EU, který nám pomáhá spolufinancovat monté ve vybraných řekách  Labe - Vltava po přehradu Vrané, Berounku, Jizeru a jejich přítoky, odkud může volně migrovat zpět do moře, tak aby se výtěrem poblíž Kuby uzavřel jeho životní cyklus. Na občasně zaplavované tůně v Polabí či na Sázavu, vrchní Vltavu a další vody na Benešovsku a Příbramsku se dotace nevztahuje a rybáři si musí hradit monté ze 100% z vlastních prostředků. A to vše s vědomím, že na jejich udicích v dalších letech skončí maximálně 4% z vysazeného množství.

   O tomto počinu informovala i tisková agentůra na svém webovém serveru s názvem článku "Do vody ve středních Čechách vypustili úhoře"

A kolik že úhoříků se nově prohání v našich vodách ?